Úplněk Pobertů-část 1.

26. dubna 2007 v 20:29 | Jean |  Jednorázovky
Už jste někdy zkoušeli psát o hodině povídku? Já několikrát, ale tohle je poprvé co se mi to jakštakž daří a píše se mi to skoro samo. Doufám, že to neni až tak hrozný a že se to aspoň někomu z vás, kdo si to přečtete, bude líbit :) Hodnoťte v komentech :)

Rozkvetlé stromy ozařovalo rudé slunce. Na pozemcích se scházely poslední páry a sledovali červeně zbarvené nebe a zvlněné jezero odrážející červánkovou scenérii. Pro každého to byl radostný večer, dokonce i pro Remuse Lupina. Znamenalo to pro něj bolestivou přeměnu, ale i noční toulky po okolí s nejlepšími přáteli. V koutě nebelvírské společenské místnosti už se plánovalo.
Pobertové vymýšleli kdejakou lumpárnu, ale úplňky byly podle všech zúčastněných nejvzrušující. Tehdy prozkoumávali každé zákoutí Prasine, Zapovězeného lesa i dalších míst, kam by jinak nezabloudili.
Pomalu vycházel měsíc a čtveřice se už rozhodla, kam půjde. Tentokrát to měl být Zapovězený les. Remus odešel na Ošetřovnu a Tichošlápek, Červíček a Dvanácterák se chystali za ním, ven z Bradavic. Černovlasý hoch s brýlemi přes své dva kamarády přehodil neviditelný plášť a všichni tři se vyplížili z nebelvírské věže. Sešli po schodech do Pamětní síněa vyšli z hradu. Jakmile byli na pozemcích, uviděli madame Pomfreyovou, jak odchází od Vrby Mlátičky. Z Petra se stala krysa, která doběhla k nepřívětivému stromu, postavila se na zadní a předníma prackama se dotkla suku na silném kmeni. Mlátička znehybněla a James se Siriusem vkouzli pod její kořeny do malé, dlouhé chodby. Po deseti minutách rychlé chůze se před nimi v kulovitém světle vycházejícím ze Siriusovi hůlky rýsoval obrys nevzhledných dveří. Tichošlápek vzal za mosaznou kliku a otevřel dveře. Naskytl se jim pohled na tmavé přízemí, které osvětloval pouze měsíční svit vycházející ze škvír mezi prkny. Místnost měla pouze rozdrásané křeslo a prkennou podlahou s hlubokými rýhami. Černý pes vběhl a s radostným štěkotem se vydal do patra. Obtloustlý hlodavec následoval psa. Poslední zvíře zůstávalo v přízemí (pozn.aut. dokážete si představit, jak by se jelen drápal po schodech? :D ). Jelen s hrdě vztyčenou hlavou trpělivě vyčkával, než se ostatní z party dostaví. Když uviděl jak se po schodech řítí velký hlupatý pes, za ním vlkodlak a nakonec jak schod po schodě obtížně skáče zaprášená krysa, musel se v duchu zasmát. Teprv až byli všichni venku, vzal na sebe svou normální podobu a utíkal k masivním kořenům zuřivé vrby. Když se dostal ven, proměnil se znovu v jelena a následoval podivný zástup k lesu. Výprava mohla začít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tetra Mirages Tetra Mirages | 14. června 2007 v 10:19 | Reagovat

JE to suuuuuuuuuuper :D

2 Beltrix Beltrix | Web | 3. září 2007 v 20:05 | Reagovat

Hezký !

3 missheel missheel | Web | 7. srpna 2008 v 11:20 | Reagovat

Ahoj, rozjíždím novej blog o pobertech, mrkni se.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.