2.9.1971

31. ledna 2007 v 0:57 | Jean
Teda to je kaňka! přes celou stránku, co stránku, list! Ach jo, teď abych to psala znova, ale to se mi nechce... no... tak asi dál...

Když jsem se ráno vzbudila,-což byl zázrak- byla jsem hrozně rozlámaná. Ale nakonec jsem se s velkým přemáháním dobelhala do Velké síně na snídani, ze které jsem stihla akorát připálenou topinku s kusem okoralého sýra. Naše primuska Simona Greenová mi předala rozvrh a jak jsem zjistila, měla jsem pouze pět minut na to, abych našla učebnu přeměňování. Poptala jsem se a po skoro čtvrthodinovém úsilí jsem dorazila na hodinu se slovy "Moc se omlouvám, nemohla jsem najít učebnu." a posadila jsem se do druhé lavice vedle Eriky, která mi držela místo. Potom mě ale napadlo Proč mě vlastně nevzbudila? Svoji myšlenku jsem ani nemusela říkat nahlas a Erika mi už šeptem odpověděla "Promiň, že jsem tě nevzbudila, ale vypadalas celá rozlámaná, tak jsem tě chtěla nechat ještě chvilku spát," pošeptala mi, tak aby to McGonagalová neslyšela, což bylo docela problematické. Chvilku dávala pozor a pak ještě s úšklebkem dodala "ale nečekala jsem, že se probereš tak pozdě." "To ti teda děkuju!" zareagovala jsem rádoby naštvaně, ale Erika to na mě poznala, ale nic neříkala a radši se hlásila. Já jsem nějak neměla náladu se učit, i když to bylo moje oblíbené přeměňování. Stejně to byla jen teorie a to mě nikdy moc nebralo... "Nevíš proč na mě ten kluk pořát tak zírá?" zeptala jsem se potichu Eriky, ale to už mě profesorka napomenula "...je velice složitá proměna, že slečno Evansová!" Tak tohle mě naštvalo! Kvůli blbýmu Potterovi si zkazím náladu, den i první hodinu oblíbenýho předmětu! Znám ho jeden den a už mě štve.
Další hodinu jsme měli Kouzelné formule, to mi trochu zvedlo náladu. Vyučoval ředitel Brumbál a byl docela příjemný. Nejdřív bylo seznamování mezi sebou, což mě docela překvapilo-teda hlavně naštvalo, zase ten blbej Potter!-a potom seznamování s učivem. Jenže pak nastala ta nejnudnější hodina! Dějiny čar a kouzel byli opravdu velice zábavné!-to je čistá a nefalšovaná ironie-hned jsme si měli zapisovat poznámky, což nedělal nikdo kromě Remuse Lupina a nějaké holky z Havraspáru, která vypadala na typicky šprtovskej tip. Remus vypadal dneska líp, než včera, jen teď jsem si všimla těh záplat na hábitu... Ale jinak vypadá docela slušně... Takhle jsem strávila celou hodinu-cože? já přemýšlím o klukovi? no to snad ne! ale Remus... ne! ne! ne!- Můj vnitřní boj začal až ke konci nudné hodiny a rychle naštěstí zkončil, protože zkončila hodna, ale profesor Binns vykládal dál. Jako další jsme měli Létání. Učili jsme se zvednout koště ze země no...a za moc to nestálo-jako muj výsledek :( -Potter se napařoval jak páv, když zjistil, že umí dokonce vyletět pár stop nad zem... Remusovi to moc nešlo a proto sdílel mé sympatie-cože? sympatie? zase on?! zase kluk?!! aspoň že ne ten blb Potter...-ale nakonec dokázal vyletět asi dvě stopy a já ani jednu :( Poslední hodinu nás čekalo Bylinkářství. Přesunuli jsme se do skleníku číslo 1, kde byli různé divné rostliny. Zase teorie... přesazování... sázení... k čemu je bylinkářství... a k čemu bylinky...
Vyčerpaně jsem se sesula do nejbližšího křesla-avšak nejoddálenějšího Pottera- a potichu jsem si povídala s Erikou, která každou chvíli vybuchla smíchy. Řekla jsem jí o Potterovi a co si o něm myslím, nic neříkala, ale v tom... PRSK! HE HE HA HA HI HI HO HO-výbuch smíchu
"To nemá cenu se s tebou o něčem bavit." řekla jsem trochu uraženě.
"Já za t-to..hehe.. nemůžu...haha.. váž..hoho..vážně!" namítala a to už jsem se neudržela já a rozesmála jsem se s ní. Tak jsme se tam asi pů hodiny chechtali a kluci samozřejmě nemohli pochopit, čemu se tak smějem až Remus odešel, že se tady nemůže učit, když se tu tak chechtáme a James-proč už mu neřikám Potter?!-.. totiž Potter šel za ním a Sirius.. teda Black se taky zvednul a cestou remcal něco o tom proč se holky pořát tak hihňaj. Pettigrew samozřejmě nic nepochopil, ale pelášil za kamarádíčky, aby mu něco neuteklo. Když jsme se uklidnily, chvíli jsme se učili-asi od 5 do 7- a pak jsme šly na večeři. Při večeři se Erika zase rozesmála a při jednom výbuchu smíchu mě poprskala dýňovým džusem a potom se rozesmála ještě víc, když mě viděla. Potter na mě samozřejmě tupě zíral, zato Remus si mě téměř nevšiml-zase ty kluci?! ach jo-. Po večeři jsme šly s Erikou do společenské místnosti, ale když jsem uviděla Pottera, tak jsem radši uprosila-doslova, protože Erika tam chtěla zůstat, dělala oči na Blacka, nevim co na něm vidí- ať jdeme na pokoj. Tam jsme už zůstaly, chvíli jsme se pokoušely učit, ale já byla grogy a po čtvrtém Eričiném buzení jsem zalehla do postele a usnula jako mimino.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petinka Petinka | E-mail | 20. dubna 2007 v 10:49 | Reagovat

No tak šup šup.......chci další díl........Je to docela zajímavý

2 klausová klausová | 27. května 2007 v 13:35 | Reagovat

další

3 Padfoot-Prongs Padfoot-Prongs | E-mail | Web | 30. května 2007 v 17:00 | Reagovat

další

4 Beltrix Beltrix | Web | 3. září 2007 v 20:09 | Reagovat

A co tahle pokráčko ?

5 jmk jmk | 16. října 2007 v 15:58 | Reagovat

pls....další!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.